V roce 1933 nastoupil v Německu k moci Adolf Hitler. Jeho ideologie již dlouho předtím brojila proti židům, a proto také přišla velmi brzy odezva v celém světě, zejména ale v anglosaských zemích. Hrozba hospodářského bojkotu se ozývala na obou stranách a na obou stranách byla také uskutečněna. Zejména po jednodenním (oficiálně) bojkotu židovských obchodů v Německu na začátku dubna 1933 se ve světě rozvinulo silné bojkotové hnutí, jež si kladlo za cíl prosadit mezi lidmi odmítání německého zboží. Úspěšnost prosazování tohoto boje záležela do značné míry na osobnostech, jež se do hnutí zapojily. Hlavní těžiště bojkotu se nacházelo ve Velké Británii a v USA, hlavní činnost vyvíjely židovské organisace. Nelze ovšem pominout, že také levice ve světě hájila své "souvěrce" v Německu podobným způsobem, a proto je obtížné stanovit jednoznačné výsledky židovského bojkotu. Také v Československu našlo bojkotové hnutí odezvu, zejména ve městech s početnějším židovským obyvatelstvem, tedy v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích. V Československu jakožto demokratické zemi se vstřícným postojem vůči židům se v meziválečném období konala řada kongresů a jiných setkání zástupců světových židovských organisací, na nichž se také otázka bojkotu projednávala.