Italsko-ruské vztahy jsou velmi dobrým ukazatelem proměny chápání vzájemných podobností i odlišností, a to nejen na bilaterální úrovni, ale mnohem šířeji ve vztahu Rusko - Západní Evropa. Italské státy, později sjednocená Itálie, byly cílovou destinací značného počtu vlivných ruských emigrantů a v Itálii existovalo velké množství ruských kulturně-společenských center, literárních i jiných salónů. Naopak mnohé významné italské kulturní osobnosti své doby volili za místo svého působení například Petrohrad. Pronikání kulturních i společenských vlivů oběma směry je fascinující kapitolou evropských dějin, jíž dle mého názoru dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Příspěvek bude proto představovat konceptuální studii shrnující (bez nároku na úplnost) nejpodstatnější trendy vzájemného setkávání Itálie a Ruska. Hlavním cílem je představit stručný přehled možných východisek dalšího bádání mapující vzájemné ovlivňování těchto zemí především na poli kulturním a společenském. Pozornost bude věnována období konce tzv. dlouhého devatenáctého století s nezbytným přesahem do období modernity. Uvažovány budou jak italské vlivy na ruské společenské klima, tak především vliv ruského elementu v Itálii. Základní otázkou, na niž bude příspěvek hledat odpověď, je povaha tohoto vlivu.