Nesnadná koexistence mnoha národů v rámci habsburské monarchie měla zcela zásadní vliv na vývoj tohoto středoevropského soustátí v průběhu 19. století. Navzdory svému nepopiratelnému významu však není možné konstatovat, že by se jednalo o zcela probádanou oblast. To obzvláště platí pro období před rokem 1848, s kterým je všeobecně spojena řada bílých míst, z nichž některá jsou navíc překryta silným nánosem mýtů a legend. Cílem tohoto příspěvku je odhalit některé z nich a skrze Metternichův vztah k několika vybraným národům, jmenovitě Čechům, Němcům a Italům, poukázat na mnohdy zastaralý a tendenční pohled na národnostní problematiku doby předbřeznové. V příspěvku tak osoba rakouského kancléře neslouží pouze jako objekt zájmu, ale také jako prostředek k prezentaci nejnovějších poznatků ať již vlastního výzkumu, tak práce zahraničních historiků, a tím i jisté demytizaci. Obsah příspěvku je rozčleněn do tří vrstev: evropské, kdy je analyzován primárně Metternichův vztah k německému nacionalismu, regionální, kdy je pozornost zaměřena na pokusy knížete o řešení vztahu centra (Vídně) a Lombardsko-benátského království, a lokální, kdy je prezentována dosud málo známá situace Čechů na metternichovském panství Plasy. Všechny tři sondy pak společně mají dokázat, že Metternichovy názory lze v mnoha ohledech stěží považovat za reakční.