Cílem příspěvku je analyzovat příčiny značného sociálního vzestupu advokátů a zvláště významu sociálních vazeb při tomto procesu. Využita přitom bude zejména metoda kolektivního biogramu členů Moravské advokátní komory v letech 1869-1914. V průběhu druhé poloviny 19. a začátku 20. století došlo (nejen) na Moravě k mohutnému rozmachu advokátní profese. S rozvojem výroby a obchodu rostla poptávka po osobách, které by transakce právně ošetřily, případně pomohly průmyslovým či finančním společnostem, ale i soukromým osobám domoci se soudní cestou spravedlnosti. Od začátku roku 1869 se advokátní profese na Moravě liberalizovala a řady právníků se začaly rychle rozšiřovat o nově jmenované mladé právní zástupce. Členové advokátní komory dokázali umně využít příležitostí, které jim měnící a modernizující se společnost nabízela. Cennou devizou se pro moravské právní zástupce (mimo jiné) stalo jejich kvalitní vzdělání, důkladná znalost zákonů, iniciativnost, obvykle dobré řečnické schopnosti, ale též sociální kapitál. Většina mladých juristů nemohla využít silné startovací pozice jejich rodinného a sociálního zázemí. O to více museli začínající právní zástupci umět budovat nové sociální vazby a kontakty, o které by se při svém dalším působení, kromě svých vlastních schopností, mohli opřít. První důležité kontakty získali již v době studií a poté v průběhu relativně dlouhé přípravné praxe u soudů a v advokátních kancelářích. Mimo vlastní profesní činnosti se advokáti silně angažovali ve veřejném životě, zvláště v politice a spolkové činnosti. Samostatnou kapitolou byly sňatkové strategie advokátů a kandidátů advokacie. Díky těmto aktivitám vytvářeli advokáti velmi hustou síť sociálních vazeb napříč tehdejší společenskou elitou.