Autor se zabývá problematikou vztahu Ruska a Evropy prostřednictvím vztahů jednoho z malých středoevropských států – Československa/ České republiky. Vztahy státu vzniklého z trosek Rakousko-Uherské monarchie k velmoci na východě procházely v úzké návaznosti na bouřlivé politické procesy světa ve 20. století, především geopolitických, souvisí s otázkou místa Ruska v evrospksém diskursu a Evropy v ruském diskurzu.. Reflexe vývoje Ruska/ Sovětského svazu českou společností a politikou vycházela z těchto proměn. Proto zde jsou charakterizovány momenty vzájemné závislosti Ruska a Evropy, současně také problém jejich různé interpretace. Odtud vychází autorův pohled na neuralgická místa ve vzájemných vztazích, jejich kritické momenty, současně na otázku vzájemných obrazů, jak ruských o Česku, tak českých o Rusku. Současné pohledy, vytváření nových obrazů, zejména v ruském prostředí, můžeme do značné míry pozorovat v ruských sdělovacích prostředcích, v intelektuálním ruském diskursu mají více možných vysvětlení, nelze podceňovat jejich využívání pro formování nové ruské identity. Velkou roli zde hrají i významné ruské konzervativní ideové proudy, zejména neoeurasijství, nový ruský nacionalismus. Předložené téma by mělo vést k novým pohledům, téma, které bylo celoživotním masarykovským tématem. Cílem panelu bude jednak shrnout starší diskuse, zejména pak koncentrovat pozornost na nové přístupy, které blíže objasní proměny obou výše zmíněných pohledů