Pozůstatky po těžebních aktivitách představují pro značnou část obyvatel pouze staré ekologické zátěže a nevzhledné objekty v krajině, nezřídka určené k demolici. Tyto pozůstatky však tvoří součást montánního dědictví, které v sobě skrývá soubor hmotných i nehmotných prvků, aktivit i procesů, které formovaly obraz historických i současných krajin, stejně tak jako životy a identity obyvatel dotčených území. Montánní dědictví dokazuje zručnost a vyspělost našich předků a připomíná těžební historii, která je úzce spjata s vývojem mnoha oblastí Česka. V dnešní době jsou stále více patrné snahy o zachování a ochranu těchto unikátních souborů, přičemž k nejznámějším patří například nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na seznam UNESCO. Nedílnou součástí procesu zachování montánního dědictví je také jeho vhodná intepretace a využívání pro potřeby současnosti. Příspěvek představí výzkum komplexu montánního dědictví na území Česka, jako specifické formy reprezentace minulosti a historického zdroje pro poznání stávajících prvků a jevů v krajině i sociální struktuře. Dále se zaměří na způsoby intepretace a předávání hodnot montánního dědictví budoucím generacím, jelikož se jedná o nedílnou součást naší historie, která by neměla být zapomenuta ani vymazána z krajiny, ale naopak využívána k jejímu poznávání a vzdělávání.