Přestože u počátků moderního českého sportu a tělesné výchovy stál historik umění Miroslav Tyrš, pozdější Tyršovi kolegové neprojevovali o sport téměř žádný zájem a stejně málo je upoutávalo zobrazování sportu ve výtvarném umění nebo například dějiny sportovní architektury. Přístup historiků umění ke sportovním tématům se tak donedávna odlišoval od přístupu obecné historiografie, která se už v prozkoumávání dějin sportu a jeho kulturního významu může vykázat řadou pozoruhodných prací, a to především zásluhou Marka Waice. Jak se zdá, v několika posledních letech však i v historiografii umění nastal obrat. Jakožto editor dvou velkých monografií věnovaných sportovní tematice (/Naprej/, 2012), /StAr/t (2016) seznámím účastníky panelu s jejich metodou či koncepcí a pokusím se poodkrýt pozadí vzrůstajícího zájmu historiků a historiček umění o dějiny sportu. Ve velké úctě Prof. PhDr. *Rostislav Švácha*, CSc., katedra dějin umění FF UP Olomouc, Křížkovského 10, 771 00 Olomouc; Ústav dějin umění AVČR, Husova 4, 110 00 Praha 1, svacha@udu.cas.cz