Po vzniku Klubu českých turistů v Praze začaly rychle vznikat pobočky v dalších českých městech. Místní odbor byl ustaven v roce 1894 a jeho členská základna se rychle rozšiřovala, takže před válkou byl s více než 200 členy čtvrtým nejpočetnějším odborem po Praze, Domažlicích a Plzni. Louny za sebou zanechaly řadu velkých měst i turisticky zajímavějších lokalit jako byly Vídeň, Brno, Turnov či Jilemnice. Tomu však neodpovídala nízká frekvence výletů, na kterou si stěžovali členové klubu dokonce opakovaně v Časopise turistů, ačkoli jim to na prestiži nijak nepřidávalo. Ukázalo se, že většina členů je neaktivních a je v klubu pouze z důvodů prestiže, odběru kvalitního časopisu a slev na jízdném a ubytování. Zároveň však byla vytvořena síť značených tras, zřizovány turistické ubytovny a ze dvou fondů byly pravidelně vypláceny odměny studentům, kteří mohli cestovat po monarchii. Největším úspěchem bylo zbudování chaty na vrchu Červeňáku, která je nejstarší „horskou“ chatou v Ústeckém kraji. Tyto aktivity úzce souvisely s polohou Loun v těsné blízkosti česko-německé jazykové hranice.