Rakouské Slezsko se v druhé polovině 19. století proměnilo v nejprůmyslovější zemi Rakousko-Uherska. Svou roli zde sehrály jak staré textilní oblasti, tak hlavně ostravská průmyslová oblast (jejíž část ležela v tzv. moravském klínu s centrem v Moravské Ostravě) tzv. nového typu, postavená na uhelném hornictví, hutnictví, těžkém strojírenství a těžké chemii. Celá oblast se proměnila ze zemědělského v průmyslový region se všemi změnami, které s tím souvisí: urbanizace, demografické proměny, kulturní změny apod. Důležitou součástí byly také proměny socioprofesních struktur. Ty lze sledovat mnoha způsoby, avšak jedná se o práci nelehkou zejména díky pramenné bázi, která buď poskytuje pouze omezená data, nebo je její zpracování nadlidským výkonem (pracovních týmů na mnoho let). Předložený výzkum vychází z oficiálních rakouských statistik Berufstatistik a Bewegung der Bevölkerung z přelomu století (1880−1910). Pro zpracování byl využit model PST, přičemž primární sektor bude reprezentován zemědělstvím, lesnictvím, rybářstvím a vodním hospodářstvím, do sekundárního sektoru bude vedle řemeslné a průmyslové výroby zařazeno také hornictví, hutnictví a stavebnictví, terciární sektor budou prezentovat veškeré služby, obchod, doprava, peněžnictví, veřejná správa, obrana a zdravotnictví. Cílem výzkumu je předložit co nejvíce důkazů o sekundarizaci všech složek společnosti Rakouského Slezska.