Menšiny a to zejména národnostní měly pro meziválečné Československo zásadní či doslova existenční význam. Šlo o problém velmi citlivý, který navazoval na komplikovanou situaci na konci monarchie. Příspěvek má za cíl nastínit základní aspekty problematiky a podat přehled dosavadních odborných zpracování a naznačit možnosti dalšího výzkumu. Klíčovým prvkem je přitom systematizace komplikované právní materie, kterou lze dle názoru autora rozdělit na několik základních částí. Jedná se ve vnitrostátním právu o obecné prvky právní úpravy, dále jazykové právo (otázka úředního jazyka), menšinové školství a problém postavení menšin ve veřejné správě (včetně možnosti územní či kulturní autonomie). Vedle vnitrostátní právní úpravy však právě v meziválečné době existoval rozsáhlý systém mezinárodněprávní ochrany menšin, kterému byla podřízena i ČSR. Z hlediska metodologického půjde o přehled výzkumu, kde bude propojena právní věda s historií, takže důležitým prvkem budou interdisciplinární aspekty. Závěrem bude shrnutí výsledků dosavadních odborných zpracování a nástin možných - případně i potřebných - okruhů k dalšímu výzkumu.