Příspěvek na základě sledování vlastivědné produkce (Heimatkunden) sleduje proměny vztahu k regionu v oblasti Frýdlantska, Liberecka a Jablonecka v 19. a na počátku 20. století. Všímá si procesu postupné nacionalizace, která posléze vyústila ve splynutí s národoveckým proudem směřujícím ke konstruování jednotné identity Němců žijících v Československu. Původní regionální identita byla využita pro zformulování stereotypizovaných prvků přijatelných a funkčních pro celou národnostní menšinu. Bere přitom v úvahu také další modernizační procesy, zejména stupeň industrializace oblasti, urbanizaci, rozvoj občanské společnosti a samosprávy. Z mnoha témat, které vlastivědy (Heimatkunden) nabízejí a na nichž lze tento proces demonstrovat , bude v příspěvku věnován největší prostor vztahu ke krajině. Při sledování fyzického aspektu krajiny je ve vlastivědných pracích patrný vývoj od topografického popisu přes posun důrazu na využití potenciálu krajiny (průmyslové, ale i turistické) až ke zformulování stereotypu o německém obyvatelstvu schopném díky pracovitosti a podnikavosti obstát v drsném klimatickém prostředí. Správní aspekt pak otevírá témata osídlení, vztahu periferie a centra a samosprávy, od nichž se odvíjejí různé varianty stereotypu Němců jako nositelů kultury.