Jedním ze stěžejních pramenů sklonku poděbradské doby a tehdejšího dvorského prostředí je unikátní sbírka opisů cca 230 latinsky psaných a cca 130 česky psaných (mnohdy z latiny bezprostředně přeložených) zejména úředních písemností, pro niž se vžil název "Kancelář krále Jiřího" (Cancellaria regis Georgii). Historická hodnota dokumentu spočívá na jedinečnosti zaznamenaných dokladů politických a diplomatických strategií poděbradského dvora cílících do širokého (středo)evropského kontextu v letech stupňujícího se králova sporu s papežskou kurií. Přestože Kancelář již upoutala pozornost řady badatelů (mj. Františka Palackého, Hermanna Markgrafa či Rudolfa Urbánka, který však neměl k dispozici původní rukopis), stále zůstávají určité nejasnosti týkající se zvláště okolností vzniku pramene, jeho primárního účelu a osobností, které se na něm podílely, pro jejichž potřebu byl vytvořen a kterým měl být určen. Autoři v příspěvku hodlají prezentovat závěry své podrobné diplomaticko-historické analýzy rekonstruující nejen proces vznikání dokumentu, ale i metody práce Poděbradova "think tanku". Příspěvek rovněž představí bázi, na níž bude zpracována moderní kritická edice tohoto jedinečného pramene.