Tématem příspěvku budou kratší staroseverské historiografické texty a možnosti jejich užití jako historického pramene. Jeho první část se pokusí v krátkosti a stručnosti nastínit proměny badatelských názorů na kratší staroseverské historiografické texty a poukázat na jejich korespondenci s proměnami pojmu historiografie v moderní Evropě, zejména v souvislosti s posunem od představy historické hodnoty jako pravdivosti k představě historické hodnoty jako smysluplnosti. Druhá část pak bude věnována současným badatelským názorům na ideové pozadí těchto textů, která je s otázkou jejich smysluplnosti silně spojena. Důležitou roli přitom bude hrát zejména hranice mezi mýtickým a historickým, která v moderním bádání silně osciluje, současně je ale prezentována jako jednoznačné kritérium hodnotící použitelnost textu jako histiorického pramene. Poslední částí příspěvku pak bude analýza toho, jaké typy informací moderní historici na těchto pramenných textech vyzdvihují a které z informací, jež je v nich možno nalézt, nejčastějí užívají ve svých pracech (zajímavým zjištěním je již fakt, že tyto dvě skupiny nejsou identické).