Symbolická historická antropologie je zejména v západoevropské a anglosaské badatelské komunitě již ukotvený žánr, avšak ve středoevropském prostoru se nachází stále na okraji zájmu. Tento obecný teoreticko-metodologický přístup pomocí antropologické alienace a etnografického čtení historických pramenů analyticky a interpretativně rekonstruuje symbolický svět historických aktérů a jeho přeskupování a nabízí porozumění prožívanému smyslu. Tradičně jej přitahují spíše pomyslná bílá místa dějin, dosud nezpracované, odsouvané a enigmatické události a problémy, vyznačující se kulturními nedorozuměními a střety. Autor na základě své monografie "Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích žurnálech britských obránců Bergen op Zoom z roku 1747", připravované k vydání nakl. Scriptorium v polovině roku 2017, bude demonstrovat možnosti, přesahy a omezení tohoto žánru. Obléhání pevnosti Bergen op Zoom v kulminačním bodě války o rakouské dědictví představuje právě takové "bílé místo" militárních dějin. Bylo anomální ve smyslu nečekaných ohromných ztrát francouzských obléhatelů, protahované délky, početných hlubokých kulturních nedorozumění a diferencí i finálního vydrancování a vypálení města, v roce 1747 na spojenecké straně hodnoceného jako šokující válečný zločin. Pád pevnosti měl zásadní vliv na mírová jednání, která vyústila v Cášský mír, ukončující války o rakouské dědictví. Pevnost bránil kontingent "Pragmatické armády" s účastí habsburských, říšských, nizozemských a britských jednotek. Autor jako výchozí prameny pro historicko antropologickou analýzu a interpretaci použil unikání zachované obléhací deníky, které po sobě zanechali britští vojáci a vojenští inženýři.