Časopis Dějiny – teorie – kritika (DTK) vznikl před téměř patnácti lety jako platforma pro vydávání výrazně metodologicky ukotvených historických studií s interdisciplinárními přesahy. Silný důraz na teoretickou reflexi a otevřenost interdisciplinaritě zůstává součástí jeho profilu. V mezičase však dochází k proměnám oboru historie i blízkých disciplín. Je tak na místě na tento vývoj také reagovat a tázat se po možnostech revidování či aktualizací původní "obrodné" až "civilizační" mise, tedy úsilí zprostředkovávat českému vědeckému poli aktuální metodologické postupy a probíhající teoretické diskuse. Některé bariéry již nejsou tak silné – zejména jazykové a určitou měrou finanční. Především však čeští vědci a vědkyně publikují rostoucí měrou rovněž v zahraničních časopisech, které se pozvolna stávají součástí pole, na němž usilujeme získávat kvalitní rukopisy. Domnívám se, že jisté proměny jsou jasně patrné na obzoru, ale do praxe vydávání časopisů se zatím promítají jen málo. K diskusi se tak mj. nabízí otázka fungování českých vědeckých časopisů v silné mezinárodní konkurenci a tváří v tvář systému open access, jenž je mezinárodně férový, ale stále nesmírně okrajový. Jako závažnou otázku k diskusi vnímám také problematiku kultivace recenzní a obecně vydavatelské praxe ve středoevropském prostředí a jasnější profilace standardů. Řadu problémů či výzev DTK nepochybně sdílí s jinými odbornými periodiky, i proto může být vzájemná konfrontace velmi produktivní.