Navrhovaný příspěvek by měl ukázat možnosti a limity využití písemných a kartografických pramenů pro výzkum venkovské krajiny v období od 16. do 19. století, a to na příkladu panství Dolní Břežany. Oblast leží poblíž dnešních jižních hranic Prahy, panství patřilo od počátku 18. století Pražskému arcibiskupství. Cílem příspěvku je ukázat konkrétně, jak lze krajinu studovat – od „mikropohledu“ s využitím tzv. usedlostní identifikace v jednotlivých vsích až k „makropohledu“ na dálkové komunikace. Podobně je to i se zdroji informací – od ryze vrchnostenských dokumentů až k celozemským katastrům a mapování. Vybranými problémy pak jsou: dynamika rozšiřování vesnic, vrchnostenské provozy a změny ve využití typů ploch, zejména lesů. Na části území byla rovněž významná montánní činnost, díky které se rozšířilo portfolio využitelných pramenů. Výzkumy podobného typu rovněž umožňují opřít se o onomastická data, archeologické a etnografické výzkumy či moderní kartografické metody. Studie vychází z disertační práce, obhájené na ÚČD FF UK v roce 2015.