Příspěvek se zaměřuje na katolický sjezd československých katolíků konaný v roce 1935, který představuje jisté vyvrcholení aktivit prvorepublikového katolicismu. Výjimečností celé akce byl nejenom ta skutečnost, že na sjezdu byly přítomny všechny národnosti žijící na území Československa, ale zde byla ukázána i síla dobového katolicismu. Navíc v časech narůstajícího mezinárodního napětí byla tato akce velkou posilou pro celý stát. Do Prahy přijelo tehdy obrovské množství nejen účastníků ale i pozorovatelů z celého světa. Zvláštní pozornost bude věnována nejen přípravě, průběhu a významu sjezdu jako takového, ale i podílu jednotlivých složek ať už ve smyslu národnostním či stavovském, které se na celé akci podíleli. Jednou z těchto složek byli dělníci. A to i přes odpor a nesouhlas levicových organizací, které se snažili dělnictvo od této akce odradit. Mimo jiné i z toho důvodu bude věnovaná klíčová pozornost právě křesťanským dělníkům, kteří tvořili nezanedbatelnou složku při celém sjezdu. Jejich názorům a stanoviskům prezentovaných na této akci bude rovněž věnovaná speciální pozornost.