Předkládaný příspěvek se zabývá vlivem prostoru na pracovní život továrního dělnictva. Na příkladě zpráv živnostenských inspektorů, žádostí o povolení výstavby továren a kolaudačních protokolů příspěvek ukazuje, že práce byla neodmyslitelně spjata s prostorem, ve kterém se odehrávala. Nejednalo se pouze o geografické rozmístění různých ekonomických odvětví a pracovních aktivit nebo jejich souvislost s industrializací a urbanizací, nýbrž také samotným místem, ve kterém pracovní činnost probíhala. Jinak vypadala práce v domáckých dílnách v nákladnickém systému, jinak v manufakturách nebo v nahodile přestavovaných a upravovaných továrních budovách. Zcela jinou podobu měla práce v nově budovaných továrnách, které přihlížely k racionalizaci výroby, detailně plánovaly rozmístění jednotlivých aktérů výrobního provozu (administrativních sil, dílenských mistrů, strojních mechaniků, dělníků) a zohledňovaly hygienické a sociální podmínky. Je možné se ptát, jaké nové techniky ovládání, kontroly a disciplíny se v souvislosti s proměnou továrního prostoru utvářely? Jakým způsobem tovární prostor přispíval k reprodukci mocenských hierarchií, společenských nerovností a loajalit? Jaké typy subverzivních praktik tovární prostor umožňoval?