Vedle ojedinělých syntetických prací k dějinám římskokatolické církve a firmy (koncernu) Baťa (a. s., Zlín) spojuje oba subjekty z perspektivy domácí a středoevropské historiografie až vyčerpávající zájem o biografická studia a stereotypní témata. Stranou pozornosti českého dějepisectví dosud až na výjimky stál zájem o náboženský život českého průmyslového dělnictva, nejpočetnější sociální skupiny meziválečných českých zemí, zvláště pak ve vztahu k Církvi římskokatolické, početnějšímu nejsilnějšímu církevnímu společenství Republiky československé. Jak se vyvíjely institucionální a personální vazby mezi Církví římskokatolickou a firmou Baťa? Proč se olomouckým pomocným biskupům říkalo "zlínský biskup"? Jak vypadala náboženská praxe ve Zlíně, moderním průmyslovém městě a explicitním příkladu evropského továrního města? Před jakými pastoračními výzvami stála římskokatolická církev, ale i další církevní společenství, v populačně a sociálně se dynamicky proměňujícím meziválečném Zlíně? Jaký byl vztah Tomáše Bati ke křesťanství a katolicizmu? A jakou roli hrálo křesťanství a katolicizmus ve formování firemního étosu? Tyto i další otázky bude artikulovat konferenční příspěvek vzešlý z výzkumů v rámci grantového projektu Náboženský život průmyslového dělnictva českých zemí (1918–1939): instituce, religiozita a sociální otázka.