Tento příspěvek nahlíží na několik možných otázek, koncepcí a chápání lásky mezi ženami a zároveň v širším slova smyslu na otázky genderové a sexuální identity od konce 16. do počátku 18. století. Příspěvek se soustředí na tři ženy – Katolickou mystičku a abatyši Benedettu Carlini (1591–1661) v protireformační Itálii, Catalinu Erauso (1592-1650), jejíž příběh zahrnuje take dobyvatelskou výpravu a kromě transgenderových prvků tedy navíc nabízí průsečíky Starého a Nového Světa a Catharinu Margarethu Linck (z. 1721), komplikovanou postavu švadleny a posléze ženy u uniformě, kterou “padělání úřadu manžela” odsoudilo k trestu smrti a která zároveň vznáší otázky o genderové a sexuální identitě - z nichž ne všechny, se ovšem jako ženy nutně identifikovaly (ostatně to, co znamena pojem a kategorie žena a identita je, jak můj příspěvek také ukáže velmi specifickou otázkou) - a na základě jejich příběhů dává nahlédnout na několik z mnoha možných způsobů a koncepualizací podob lásky mezi ženami.