Etnologie je v recentní středoevropské tradici rozvíjena jako věda historická, čím dál častěji se však setkáváme s jejím včleňováním do okruhu kulturní a sociální antropologie. Tyto disciplíny jsou přitom v současnosti vesměs řazeny do množiny věd sociálních. Popsaná situace nezřídka ústí v paradigmatickou kolizi etnologické a antropologické tradice. Cílem příspěvku je stručné zhodnocení vývoje evropské etnologie se zdůrazněním geneze oborové tradice ve středoevropském kulturním areálu v historickém průřezu od zíbrtovské kulturní historie přes zlatý věk oboru v meziválečném období po současné oborové trendy. Budeme sledovat modifikaci domácí oborové tradice sovětskými ideovými proudy, zvláštní pozornost bude ovšem věnována mezinárodní komunikaci, zejména pak významu mnichovské a tübingenské školy jako i příčinám i důsledkům kontaminace oboru repatriovanou antropologií a dalšími sociálními vědami během druhé poloviny 20. století. Finální částí příspěvku bude i zhodnocení současných oborových tradic na jednotlivých českých pracovištích a úvaha o jejich vzájemné kompatibilitě. Studie bude pojata i jako podnět k diskusi nad (re)definicí etnologie coby historické vědy, jejíž současný ústup z českého univerzitního prostředí je přinejmenším znepokojivý.