Komplikovaná společenská struktura a její modifikace v čase je nezpochybnitelným a známým faktem. Výraznou transformací procházejí společenské a sociální vztahy v tzv. dlouhém 19. století. Rozpad stávajících a formování nových společenských vazeb doprovází vznik nového typu sociálních sítí, v nichž jedinec existuje většinu svého života. Vzniká nová forma sociability do značné míry získávaná nejen narozením, ale i vlastní aktivitou jedince. Ta vytváří odlišný proces společenské integrace. Předkládaný referát se zaměří na proměnu sociálních skupin a sítí v transformující se společnosti na území habsburské monarchie, zejména ma následující témata: 1) Analýza způsobů, jak se vytváří či přetvářejí sociální skupiny uvnitř i navenek. Jedná se především o široce pojatou interakci, tedy o to, zda jsou proměny či geneze těchto sociálních skupin příčinou, nebo výsledkem měnících se poměrů a jak tyto změny ovlivňují vztahy uvnitř dané sociální skupiny. 2) Analýza procesů, kterými se mění vazby mezi tradičními a nově se formujícími složkami občanské společnosti (např. tradiční a nobilitovaná šlechta, honorační a výkonová samospráva, sekularizace církve apod.), analýza faktorů, které k těmto změnám přispívají, které jsou těmito změnami vyvolány a které se odrážejí v proměnách sociálních sítí. 3) Význam sociálních sítí při utváření moderních ekonomických, kulturních, politických, profesních vztahů a vazeb z pohledu horizontálního i vertikálního. 4) Exkluzivita sociálních skupin, její odraz v sociálních sítích, jejich prezentace ve veřejném prostoru (např. „sebevědomí“ a sebeprezentace při vystupování ve veřejném prostoru, štvavé kampaně, nacionalismus apod.). 5) Negativa spojená s transformací sociálních sítí, marginalizace společenských skupin, jejich vytlačování na „okraj“ společnosti (úpadek prestiže, dehonestace apod.).