Příspěvek přibližuje metodické zázemí i možnosti pramenného výzkumu integrace nově příchozích do raně novověké městské společnosti zemského centra, které v určitých obdobích plnilo i roli sídla panovnického dvora, a to v etapě složitého konfesijně-politického vývoje. Migrace do raně novověkých měst pražských probíhala v určitých vlnách souvisejících nejen se situací v městech samých, ale také s vývojem celozemským, respektive evropským. Otázkou je, jak na zmíněné vlny reagovala městská společnost, respektive jak se dařilo nově příchozím začlenit se do života městského společenství, či zda o to vůbec usilovali. Druhá alternativa se může týkat řady osob přicházejících do měst pražských v souvislosti s přítomností panovnického dvora, působením univerzity či různých církevních institucí. Otázky migrace a integrace je nutno sledovat na jedné straně dle sociálního statusu nově příchozích a na straně druhé, tj. s ohledem na vlastní integraci nově příchozích, na úrovni dílčích segmentů městské společnosti – městských čtvrtí, farností, cechů, literátských bratrstev apod. Zohlednit je třeba také možné pronikání nově příchozích mezi městské elity, přednostně politické. Složení městských rad i sborů obecních starších může doložit společenský vzestup migrantů a jejich úspěšné začlenění do života městského společenství.