Po smrti Klementa Gottwalda v březnu 1953 byla funkce předsedy KSČ zrušena, stranu nadále řídilo tzv. kolektivní vedení. Bylo však nezbytné, aby činnost stranického aparátu řídil jeden konkrétní člověk, který by byl rovněž zodpovědný za realizaci usnesení předsednictva ÚV KSČ. Vedení strany tímto úkolem pověřilo Antonína Novotného, který podobnou činnost vykonával ještě za života Gottwaldova, bezprostředně poté, co byl Slánský zbaven funkce generálního tajemníka. Počátkem roku 1953 však byl jmenován místopředsedou vlády a místo ve stranickém aparátu musel opustit. Navrhovaný referát se s využitím dokumentů z československých a sovětských archivů na tomto konkrétním případě pokusí ukázat mechanismy rozhodování o obsazování funkcí v nejvyšším vedení KSČ, včetně složitých vztahů mezilidských, často velmi napjatých. V tomto případě se jednalo o skryté nepřátelství mezi Novotným na straně jedné a na straně druhé Antonínem Zápotockým a Viliamem Širokým. Funkce prvního tajemníka ÚV KSČ vznikla, ačkoli neměla oporu v platných stanovách strany, dokonce i jejích označení se ústálilo až na podzim roku 1953.