V 70. a 80. letech minulého století realizovala katedra etnologie brněnské filozofické fakulty výzkumy soudobé vesnice, které se pod vedením Václava Frolce zaměřovaly mimo jiné na problematiku bydlení. Data z výzkumů z vybraných jihomoravských lokalit ale i brněnské nouzové kolonie byla využita v řadě publikačních výstupů, některá svoje uplatnění nenalezla. Příspěvek si klade cíl zhodnotit na vybraném příkladu tato data z pohledu dnešní etnologie, a to s ohledem na jejich vypovídací hodnotu pro studium dobových sociálních procesů. I když již v době výzkumů byla sledována sociální dynamika, např. procesy společenské a kulturní adaptace a integrace v novoosídlenecké lokalitě, poskytuje tato pramenná báze prostor pro interpretace z pozice současných konceptů a metodologických přístupů. Příspěvek nastiňuje paralely mezi etnografickou a historiografickou interpretací – se záznamy z terénních výzkumů pracuje jako se specifickým písemným pramenem. Zároveň však pro historiografii otevírá potenciál vypovídací hodnoty hmotného pramene pro poznání minulosti, v tomto případě domu a bydlení.