Od 90. let 20. století se odborná veřejnost a střední školy a gymnázia v České republice zabývají otázkou, jak ve výuce společenských věd a dějepisu přistupovat k tématům, v nichž vedle historických souvislostí a společenského kontextu nabývá na významu také rozměr lidský a etický. Příkladem mohou být otázky týkající se identity jedince, jeho vztahu k sobě samému, jeho potřeby být součástí společenství a skrze zkušenost s ním se rozhodovat a jednat. Moderní dějiny a společenské vědy mohou například nacházet průsečíky při řešení otázky významu vlastenectví nebo nacionalismu pro jedince i společnost. Vedle historického významu mají také závažný společenský rozměr, který utváří realitu současného člověka. Bez dobré orientace v základních událostech moderních dějin a situace jednotlivce v nich se studium některých současných filosofických, společenských, politických nebo ekonomických témat stává neúplným. Příspěvek se zabývá konkretizací otázky, proč je nezbytné a jaké nároky s sebou přináší propojení nedávných historických událostí se současnou realitou jedince a národa, s otázkami osobní a národní identity, s některými stěžejními tématy z oblasti politologie a sociologie.