Jak již ukázal výzkum v oblasti společenských a humanitních věd, konstruování identit je mnohovrstevnatým a kontinuálním procesem a jeho nedílnou součástí je i paměť. Paměť a vzpomínání totiž není jenom nástrojem k poznávání minulosti, je to také důležitá součást toho, jak chápeme sebe sama, jaké významy dáváme svému životu, rolím, které zastáváme. V procesu neustálého vyjednávání identity hraje významnou roli rodina a naše osobní identita je konstruována mimo jiné právě na pozadí rodinné paměti. Příspěvek se tedy zaměří na to, jakou roli hraje rodinná paměť v utváření osobní identity, jak jsou vlastní vzpomínky propojovány se vzpomínkami ostatních (členů rodiny, předků), jak se rodinná paměť, předávané hodnoty a rodinné příběhy podílejí na hledání vlastního místa ve společnosti, na porozumění vlastnímu “příběhu”. Pozornost bude zaměřena na jednu konkrétní rodinu, rodinu české spisovatelky Sofie Podlipské (1833-1897), a materiálem, který bude za účelem zodpovězení výše zmíněných otázek analyzován, jsou ego-dokumenty (konkrétně vzpomínky a deníky) pocházející z této rodiny.