Vznik Protektorátu Čechy a Morava a nacistická politika v něm uplatňovaná ještě markantněji rozdělila dvě skupiny šlechty. Na jedné straně té, která se programově, zejména třemi šlechtickými deklaracemi, přiklonila k českému národu a na druhé straně k němectví se hlásící šlechtě (zároveň nesmíme opomenout i skupinu šlechty stojící mimo obě skupiny). Nacistická úřady v Protektorátu vyvinuly enormní úsilí ve využití významných pozemkových vlastníků, mezi něž k češství se hlásící šlechta patřila, ve prospěch své pozemkové politiky. Německá šlechta se chovala více či méně agilně k novému režimu, ale ani ta nebyla ušetřena zásahům do svých majetkových práv. V posledních letech k problematice nacistické politiky vůči šlechtě v Protektorátu vzniklo několik dílčích studií, které významně posunuli naše poznání v této oblasti. Stále jsme ovšem v tomto výzkumu mnohé dlužni a nebyla postižena některá témata. Tato přednáška má nejen shrnout dosavadní poznatky a dílčí závěry ale dává si za úkol navrhnout další možnosti a směry výzkumu.