Vznikem Československé republiky šlechtici ztratili předchozí privilegované společenské postavení, které jim umožňovalo zaujímat přední pozice ve státních a zemských institucích. Až na nečetné výjimky se následně v republikánských státních institucích a strukturách nijak úmyslně neangažovali a nebyli do nich zváni. V důsledku přetrvávajícího vlastnictví velkých majetkových hodnot se však mohli zřejmě nadále zapojovat kapitálově nebo alespoň personálně do vznikajících nebo již utvořených akciových společností, a tak si jednak kompenzovat své vyřazení z rozhodovacích procesů státních struktur a jednak si využíváním své angažovanosti v akciových společnostech nadále udržovat jistý hospodářský vliv, a v důsledku toho i vliv politický, a dále také dosavadní životní úroveň a zvyky. Cílem bude vysledovat, zda, a případně v jaké míře, to bývalí šlechtici skutečně činili a jaké byly výsledky této jejich činnosti. Příspěvek se bude zaobírat metodou sondy zkoumáním možností a mezí kapitálové a personální angažovanosti bývalých šlechticů v akciových společnostech, přičemž se pokusí soustředit se na činnost a účast šlechticů v těch akciových společnostech, které vznikly za účelem skutečného podnikání nebo měly dokonce již delší podnikatelkou tradici z předválečného období. Výsledkem zkoumání by mělo být potvrzení či vyvrácení hypotézy, že prostřednictvím angažovanosti v akciových společnostech byli bývalí šlechtici s to se prostřednictvím své angažovanosti v akciových společnostech podílet na hospodářském a společenském životě meziválečné Československé republiky.