Budova Národního muzea byla v čele Václavského náměstí tichým svědkem mnoha převratných historických událostí, které se udály v její těsné blízkosti – vyhlášení Československé republiky, defilé okupačních armád Německé říše, invaze vojsk Varšavské smlouvy či upálení Jana Palacha. Tyto události jsou spolehlivě zachyceny mnoha historickými prameny. Národní muzeum však nebylo vždy jen trpnou kulisou jiných dějinných událostí, sama tato instituce se mnohokrát ocitla v hlavní či vedlejší roli televizních či rozhlasových reportáží. Předkládaný příspěvek je postaven právě na analýze pramenů, které o této skutečnosti jasně vypovídají – televizních a rozhlasových dokumentů a jiných pořadů. Budou analyzovány tendence, které se v prezentaci jedné z nejvýznamnějších paměťových institucí u nás objevují. Dále budou analyzována zachycená témata a celkové vyznění vysílaných informací. Kombinuje tak mezioborově přístupy klasické historie, pramenovědy a mediální analýzy. Zkoumané období je vymezeno dvacátými lety 20. století až koncem tohoto století. Toto vymezení není náhodné, neboť se kryje počátkem s obdobím počátku rozhlasového vysílání a současně se jedná o dobu spojenou se vznikem televizního vysílání.