Příspěvek se zabývá problematikou zpracování (specificatio). Jedná se o původní způsob nabytí vlastnického práva přepracování cizí věci jejím nevlastníkem na věc jinou (z cizího hrozna je vylisováno víno; z cizích klasů je vymláceno obilí; z cizího stříbra je vytvořen pohár). Jedná se o jeden z klasických problémů soukromého práva, kde vliv římského práva na pozdější právní názory je zcela nesporný. Cílem příspěvku je ukázat, jak velký vliv měla věda římského práva na vybrané právníky pozdějších období: F. Connana, H. Grotia a představitele tzv. školy usus modernus pandectarum. Hlavní teze příspěvku je možno definovat tak, že celkové chápání konkrétního institutu soukromého práva je výrazně ovlivněno římských chápáním tohoto institutu a také, že ke správnému pochopení a interpretaci tohoto institutu je nutné znát nejen základy, které byly položeny v římském právu, ale i pozdější vývoj v rámci tzv. recepce římského práva. V prvé části příspěvku jsou traktovány názory římské právní vědy (spor mezi právní školou Sabiniánů a Prokuliánů, názory právní vědy v době císaře Justiniána. V další části budou proveden rozbor zmínek o specificatio v dílech F. Connana, H. Grotia, L. von Arndtse a G. F. Puchty. A konečně bude proveden rozbor institutu specificatio v moderním československém a českém právu.