Češi v Chorvatsku představují významnou národnostní a kulturní menšinu. Dodnes žijí v odkazu země svých předků, zachovávají původní tradice i jazyk, který do značné míry zůstal nezměněn ve své původní archaické podobě z 19. století. Toto vědomí české národní a kulturní identity zachovávají do dnešních dnů mj. také prostřednictvím nejrůznějších aktivit, organizovaných v rámci krajanských spolků. Obecně je česká komunita v Chorvatsku považována za nejlépe organizovanou českou menšinu v zahraničí, a tak se těší zájmu mnoha badatelů. V našem příspěvku bychom se chtěli zamyslet nad příčinami tohoto zájmu a srovnat jej s pozorností, která je věnována krajanům v jiných zemích Evropy. Vycházíme z vlastního historicko-antropologického terénního výzkumu uskutečněného v daruvarském regionu v roce 2016. Zamýšlíme se nad otázkou, zda výzkumy realizované mezi Čechy v zahraničí mohou být přínosné i pro ně samotné, nebo představují především riziko vzniku stereotypů. Dílčím cílem příspěvku je poukázat na pluralitní podobu národní identity, která v sobě zahrnuje regionální, urbanistická, sociální, kulturní, religiózní, jazyková ale i genderová a jiná specifika.