Příspěvek se zaměří na zpracování dat etnologické (historickoetnologické) povahy, jak byly realizovány v uplynulých letech pro Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750-1900) vyvinutý Masarykovou univerzitou v Brně. Poukáže na některé limity ve využití vybraných dokumentačních materiálů a fondů při jejich odborném zpracování do systému historického gis (geografický informační systém). autor se zároveň pokusí poukázat na potenciál specializované odborné databáze GISTraLiK (fungující na bázi českého i anglického jazyka jako veřejně přístupná webová prezentace) coby jedinečné informační křižovatky a východiska pro studium materiálních i nemateriálních projevů tradiční lidové kultury širokým spektrem zájemců (studenti středních škol a univerzit, laičtí zájemci o lidovou kulturu, ale i odborná veřejnost). Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750-1900) vzhledem k časovému zakotvení využívá dokumentace vztahující se k historickému území Moravy v rozmezí let 1750-1900. Zkušenosti z pasportizace zdrojových dokumentů (podle předem stanovené metodiky) přirozeně eliminovaly některé méně určité (časově, teritoriálně) informační zdroje, sekundárně tak tyto zkušenosti poukázaly na některé nedostatky starších výzkumných a dokumentačních aktivit na poli historické etnologie.