Příspěvek se zaměřuje na problematiku tvorby edic německy psaných pramenů 20. století vzniklých na území Čech, Moravy a části Slezska, tj. dnešní České republiky, případně pro tuto oblast určených, jíž doposud nebylo z hlediska metodiky zpracování archivních dokumentů věnováno příliš pozornosti. Němčinu jako druhý nejvíce používaný jazyk v česko-moravsko-slezském regionu uvedeného období lze přitom velmi dobře sledovat v pramenech úřední i neúřední provenience na ústřední i místní úrovni od počátku až do poloviny 20. století. Mimořádný význam z hlediska archivně-historického pak mají zejména písemnosti úřední provenience z období od počátku 20. století do roku 1918, kdy byly české země součástí rakousko-uherské monarchie, a v letech 1938-1945, kdy bylo uvedené území okupováno ze strany nacistického Německa. Příspěvek zachycuje specifika odborné práce spojené s přípravou edic německy psaných textů z 20. století, jejichž zpřístupnění může mít velký význam nejen pro práci historika, ale i pro zástupce jiných vědeckých disciplín. Jeho zásadní část představuje aplikace zavedených metodologických postupů na německý písemný materiál „bohemikálního“ charakteru vzniklý ve 20. století. Dotýká se i možnosti hledání efektivnějších cest při kritickém vydávání strojopisných pramenů.