Předkládaný příspěvek by měl pomoci v utváření celkového pohledu na každodenní život raně novověké šlechty převážně z českých zemí v diplomatických službách císařského Habsburského domu v druhé polovině 17. století. Ve stručnosti shrne jednotlivé mise diplomatů k různým příležitostem v Rzeczipospolité, jako jsou sněmy, volební sněmy, korunovace či královské svatby, a jejich rozdíly. Taktéž bude zohledněno vnímání mezinárodních vztahů očima legátů jako zástupců císaře v zahraničí. Podstatou příspěvku se však stane problematika pramenné základny, která zahrnuje obrovské množství pramenů uložených v archivech několika zemí. Hlavní část pramenů tvoří diplomatická korespondence, která je však podpořena účty, oficiálními instrukcemi od císaře, poznámkami s přípravou na mise, doporučeními od předchůdců, tajnými instrukcemi, deníky, korespondencí cizích vyslanců a výpovědí preskriptivních příruček, panegyrik a pohřebních kázání. Existuje tak mnoho možností využití pramenné základny, jež zahrnuje tematické okruhy jako cestování diplomatů, získávání informací či (ne)každodenní setkávání se šlechtici a diplomaty z jiných zemí na polském dvoře. Stranou pozornosti nezůstanou ani performance, kterých se diplomaté účastnili, a jejich symbolický význam. Důraz bude kladen také na odlišnosti jednotlivých legátů, od jejich diplomatického statutu přes původ, předpoklady pro misi až po benefity pramenící z absolvování legace.