Příspěvek se s využitím drobných zpráv i rozsáhlejších úvah publikovaných publicisty a výtvarnými referenty zejména v dobových vídeňských a pražských, novinách a časopisech, dále informací obsažených v dochovaných katalozích vídeňský, budapešťských a pražských aukčních domů a souhrnných přehledů o uskutečněných aukcích a na nich dosažených cenách, respektive ve vzácně dochovaných archivních dokumentech (korespondence, deníkové záznamy, doklady o nákupech) zaměří na objasnění, jakým způsobem v obdobích 1. a 2. světové války fungoval v letech 1914–1918 a 1939–1945 tehdejší trh s uměním, zejména jakým způsobem ekonomická, případně politická situace ovlivňovala vznik a případně zánik obrazových sbírek. Zaměří se i na sledování otázky cenové hladiny a cen, které byly obchodníky, případně výkonnými umělci za nabízená výtvarná díla požadovány. Na několika vybraných příkladech vybraných ze středoevropského prostředí (Vídeň, Brno, Jihlava a Praha) se pak pokusí ozřejmit mentalitu obchodníků s umění, výkonných umělců a různých typů sběratelů a zejména představit důvody, které ve válečných obdobích poněkud překvapivě vedly ke značnému rozmachu jak obchodních, tak i sběratelských aktivit.