Kardinál a dominikánský teolog Juan de Torquemada byl jednou z vlivných osobností basilejsko-ferrarsko-florentského koncilu. Proslavil se především pro svou usilovnou obhajobu papežských pravomocí v konfrontaci s konciliárním hnutím. Byl však literárně aktivní také v souvislosti s dalším dobovými problémy a intenzivně se vymezoval rovněž vůči heretikům, především potom vůči husitství. Svá východiska v polemice s konciliarismem, vzešlá z několikaletého polemizování, systematicky shrnul v díle Summa de Ecclesia. Zde se mezi mnoha argumenty, které Torquemada v rámci snahy o diskreditaci konciliarismu užívá, opakovaně objevuje přirovnání učení konciliarismu k učení Johna Wyclifa a Jana Husa. Příspěvek se zaměří právě na potřebu Juana de Torquemada usvědčit konciliarismus z projevů hereze. Na základě textové analýzy a komparace námětů v Summa de Ecclesia s Torquemadovými polemickými traktáty proti husitství rozebere příspěvek Torquemadovo uchopení hereze coby nástroje k diskreditaci ideového protivníka, konciliarismu. Pozornost bude věnována námětům argumentace, odkazu na autority, a především na konkrétní projevy hereze, které jsou Torquemadou konciliárnímu hnutí připisovány. Na příkladu textů Juana de Torquemada poukáže příspěvek na fenomén hereze, interpretovaný jako všudypřítomné latentní nebezpečí, který skýtá podklad pro argumentační a diskreditační strategii v polemice s ideovým oponentem.