Česko-polské vztahy a proměna obrazu obou národů v očích sousedů jsou dlouhodobě předmětem historického bádání. Zatímco prezentaci polských dějin v pramenech, odborné literatuře či učebnicích je průběžně věnována větší pozornost, popularizační produkce zatím stojí spíše na okraji. Dějinný zlom v roce 1989 přinesl oživení zájmu o popularizační historické časopisy a kulturně-historické revue (Dějiny a současnost, Historický obzor a další). Autorka prostřednictvím porovnání obsahu stěžejních popularizačních časopisů mapuje četnost, tematické zaměření či aktualizační potenciál článků k polským dějinám. Jak frekventovaná byla a je polská tematika ve srovnání s německou, rakouskou, slovenskou, případně ruskou/sovětskou či dalších zemí? Je Polsku věnován adekvátní prostor vzhledem k provázanosti našich dějin? Která období, události či osobnosti polských dějin autoři sledují nejčastěji? Jaké je procentuální zastoupení politických a kulturních dějin v těchto článcích? Existují témata, kterým se raději vyhýbáme? A lze vysledovat nějakou obecnou tendenci v české popularizaci polské historie? Doufám, že tyto a podobné otázky poslouží jako východisko k diskusi o aktuálním zájmu o česko-polskou (šířeji o východoevropskou) problematiku a o materiálu, který se českým čtenářům v tomto směru nabízel a nabízí.