Existence českých enkláv a českých jazykových ostrovů v cizině je dnes poměrně dobře zmapována z hlediska historie jejich vzniku. Po druhé světové válce česká lingvistika v souvislosti s přípravou Českého jazykového atlasu podrobně zachytila i podobu českého jazyka v těchto enklávách a ostrovech. Dialektologický výzkum tak pomohl odhalit i některá neznámá místa v jejich historii, např. odkud z českého historického území pocházeli první příslušníci českých jazykových ostrovů. Dnešní situace v těchto ostrovech se ale především od roku 1989 výrazně změnila. Například v rumunském Banátu se české vesnice, do této doby izolované, otevřely českým turistům, zesílily kontakty jejich obyvatel s Českou republikou a řada jejich obyvatel se repatriovala. Tyto skutečnosti výrazně ovlivnily i podobu místního českého jazyka. České jazykové ostrovy na Ukrajině díky repatriaci téměř zanikly apod. Bylo by proto zapotřebí zahájit neprodleně nový výzkum stavu českého jazyka v českých enklávách (dnes již pravděpodobně zcela zaniklých) a jazykových ostrovech. Bylo by záslužné odborně popsat i vztah pomnichovských, poúnorových, posrpnových i polistopadových emigrantů k českému jazyku. Zvláště u potomků posrpnové a polistopadové emigrace je třeba posilovat a upevňovat jejich národní vědomí. Záslužná v tomto ohledu je kupříkladu činnost Českých škol bez hranic. Napomáhat tomuto upevňování bude i Abeceda českých reálií, která jako internetový portál vzniká na FF UK za podpory grantového programu Ministerstva kultury ČR NAKI II. Portál včetně jeho mobilní aplikace v češtině, ruštině a angličtině bude seznamovat uživatele s klíčovými body české historie a kultury (uzlové body české historie, architektura, hudba, literatura, výtvarné umění, film, tradice, přírodní památky...).