Bádání v oblasti emigrace a krajanské problematiky je většinou soustředěno do zkoumání „dlouhého“ 19. století (od Polišenského, Kutnara, Šatavu až po M. Vlhu), případně na podporu samostatnosti/ osvobození Československa v první a druhé světové válce . Dále je věnováno nejvíce prostoru zkoumání moderního politického exilu. Oblast vývoje a charakteru krajanské komunity v 20.-40. letech 20. století se z tohoto pohledu zdá poměrně málo probádaná, především pak mimo oblast popisné, pozitivistické historiografie (s výjimkami typu Eckertové nebo Papouška) Cílem příspěvku je z hlediska popsat a interpretovat některé aspekty (kulturní, etnické, společenské) vztahů mezi krajany a „starou vlastí“ v širším kontextu 2. světové války, především z pohledu etnické identity a pomoci, kterou krajané nabídli ČSR. Tato pomoc se realizovala nejenom spoluprací s „benešovským“ politickým exilem, ale také ve formě finančních a materiálových sbírek a pomoci. Jedním z nejzajímavějších výrazů této pomoci byla snaha krajanů přispět různými způsoby k rekonstrukci poválečného Československa, což je téma poměrně neznámé. Tyto aktivity však zároveň vedly k definitivnímu rozpadu kdysi jednotné krajanské komunity, která se neshodla na postojích ke komunistickému režimu. Příspěvek vychází z bádání, které autor podnikl při semestrálním pobytu na University of Nebraska-Lincoln, dále ze zkoumání materiálů v Archives of Czechs and Slovaks Abroad v Chicagu a v tuzemských archívech v Praze a Ostravě. Mezi výstupy tohoto výzkumu patří monografie Krajané v USA a druhá světová válka. Studie na pozadí krajanského tisku, která vyjde v nejbližší době ve vydavatelství UP.