Lze sledovat společenský status obyvatel českých měst do poloviny 14. století na základě podoby měšťanských domů? Jedná se o jednu ze základních otázek, která vyvstává při studiu počátků měšťanské zástavby. Oproti mladším obdobím jsme zde odkázání pouze na archeologické prameny a dílčí stavebně historické průzkumy. Jedinou výjimku na našem území představuje Praha se svou fragmentárně dochovanou románskou zástavbou. V ostatních českých městech je prvotní měšťanská zástavba pouze dřevohliněná. Máme ji tedy považovat za provizorní, Jak bylo dlouhá léta tradováno? Lze i v rámci této zástavby sledovat výraznější rozdíly? Smyslem našeho příspěvku bude osvětlit úskalí, které studium počátků domů přináší a na několika příkladech poukázat na možnosti interpretace některých staveb, u nichž lze za pomoci zahraničních analogii a písemných pramenů stanovit sociální status majitelů. Příspěvek chápeme i jako vhled do období, pro které máme dochováno minimum městských knih a z hlediska historických pramenů jsme zde odkázáni převážně na diplomatický materiál a kroniky.