Střídání dne a noci je jedním ze základních přírodních procesů, které ovlivňují naše každodenní životy. Noc ale nelze redukovat pouze na čas spánku, kdy se „nic neděje“. Naopak, jak upozornil A. Cabantous ve své monografii o dějinách noci v 17. a 18. století, pojem „noční život“ implikuje takové aktivity jako zločin, konspiraci, lásku, zábavu apod., přičemž noční každodennost byla vždy cílem snah veřejné moci ji všemožně kontrolovat. Šlo přitom o rozličné techniky: od represí přes snahu dobře osvětlit ulice města, zaměstnat lidi nebo z vlastní iniciativy organizovat a regulovat nejrůznější zábavy a kulturní akce. Tyto techniky se od doby, o které Cabantous píše, příliš nezměnily a známe je i dnes. I socialistické diktatury mají své každodenní dějiny noci, jak na to upozornil například A. Vari ve svém textu o Budapešti. Tento příspěvek chce být o noční každodennosti v Československu období 1945-1960. Spolu s A. Cabantousem a A. Varim si klade otázku po přístupu politické moci k nočnímu životu, a zároveň si klade otázku po „perspektivě zdola“, tedy po tom, jací aktéři a jaké aktivity do noční každodennosti v Československu patří. Metodologicky se tento příspěvek inspiruje také pracemi o každodennosti v moderních diktaturách z pera A. Ludtkeho, S. Fitzpatrick nebo S. Kotkina.