Znovuobjevení justiniánského římského práva ve středověku otevřelo zcela nové obzory právní vědě. Právníci školy glosátorů a na ni navazující školy komentátorů nebyli však zaměřeni pouze na teorii, ale jejich působení, zvláště v případě některých profesorů z Boloně a z dalších významných italských právních center, přerůstalo rovněž do právní, politické a ekonomické praxe jejich doby a silně ji ovlivňovalo. Jedním z důležitých nástrojů tohoto mimoakademického působení byla tzv. consilia nebo responsa - většinou poměrně stručná právní dobrozdání, vydávaná na základě žádosti objednatelů, kterými byly soukromé osoby, ale i instituce nebo obce a města. V těchto právních dobrozdáních byly řešeny rozmanité konkrétní otázky z oblasti soukromého i veřejného práva. Consilia jsou také kromě toho, že názorně ukazují způsob uvažování a argumentace středověkých právníků, důležitým historickým pramenem pro poznání každodenního života daného období. Od nejvýznamnějších právníků, jakými byli kupříkladu Bartolus ze Saxoferrata nebo Baldus de Ubaldis, se dochovaly celé rozsáhlé sbírky právních dobrozdání, rukopisně přepisované jejich žáky a následovníky, a posléze vydávané v tištěné podobě převážně v 16. století. Velké množství dobrozdání středověkých právníků ale dosud nebylo vydáno vůbec a skrývají se ve středověkých rukopisech. Jedná se tedy o oblast, která nabízí bohaté možnosti k další vědecké práci ještě pro několik generací. Příspěvek se zaměří na bližší představení tohoto významného právněhistorického pramene, nejvýznamnějších autorů a některých právních otázek, které se zde řešily.