Tematizace rituálů v rodinné paměti souvisí s naším výzkumem paměti v rodinných ságách. Rodinnou paměť chápeme jako univerzální zkušenost individuální paměti a zajímá nás, jakým způsobem může být ovlivňována uměleckou literaturou, konkrétně žánrem rodinné ságy v evropských literaturách od konce 19. století, který v našem výzkumu reprezentují nejvýznamnější evropské a české texty tohoto typu: John Galsworthy - Sága rodu Forsytů; Thomas Mann – Buddenbrookovi; Roger Martin du Gard - Rodina Thibaultů; Georges Duhamel - Chronique des Pasquier; Virginia Woolfová – The Years; Maria Dąbrowská, Noci a dny, Jan Vrba – Soumrak Hadlasuc rodu; Helena Dvořáková – Pád rodiny Bryknarů; Vladimír Neff – Sňatky z rozumu. V literárněvědných úvahách inspirovaných paměťovými studiemi převládá názor, že literární fikce nejen šíří kolektivní a individuální vzpomínky, nýbrž mají vliv i na samotný způsob fungování paměti. Pro ukotvení rodinné paměti se v rodinných ságách jeví jako zásadní rodinné vztahy, v textech často symbolizované rituálním charakterem. Ať již jde o rituály jako pevná pravidla, jimiž se řídí rodinný řád, běžné cyklické oslavy zaznamenávající uplývající čas, až po intimní rituály. Cílem našeho zkoumání bude srovnání uměleckého způsobu ztvárnění rituálů v uměleckém textu se vzpomínkami současných rodin a ověření předpokladu, zda a do jaké míry kulturní paměť ovlivňuje způsob paměti jednotlivých generací.