Příspěvek přiblíží možnosti prosopografického a biografického využití databází univerzitních studentik (ve středoevropských podmínkách se jedná o univerzitní matriky, rigorózní protokoly, protokoly o státních zkouškách, katalogy posluchačů, kartotéky studentů). Archivy významných středoevropských univerzit v posledních letech realizují rozsáhlé projekty, v jejichž rámci jsou vytvářeny umělé databáze posluchačů a zpravidla zpřístupňovány digitalizované archiválie vztahující se k jednotlivým studentům. Kombinace databázového zpřístupnění klíčových biografických a studijních dat a webového zpřístupnění archiválií evidenčního charakteru navazuje na dříve obvyklé kritické edice archivních dokumentů a tištěné či elektronické databáze členů akademických obcí. Je nutně kompromisem, který nemůže plně nahradit kritické edice pramenů ani plnohodnotné výsledky historické prosopografie. Autoři příspěvku realizují projekt Studenti pražských univerzit 1882 – 1945, jehož hlavním cílem je digitalizace a zpřístupnění badatelsky velmi využívaných archiválií o studentech Univerzity Karlovy a Německé univerzity v Praze. Projekt přesahuje tradiční rozměr webového zpřístupnění digitalizovaných archiválií a ve své metadatové vrstvě vytváří rozsáhlou databázi historiograficky využitelných údajů o více než 150 000 studentech, která obsahuje základní biografická data, údaje o studiu a získané kvalifikaci. Zároveň je zpřístupněn rozsáhlý soubor digitalizovaných formulářových listů s dalšími biografickými údaji. Výsledná databáze je využívána k biografickým a prosopografickým výzkumům společenské vrstvy vzdělanostních elit obou národů žijících v českých zemích. Vzhledem k (byť) omezenému nadnárodnímu složení studentských obcí obou pražských univerzit je využívána i k výzkumu vysokoškolské vzdělanosti národů, jejichž příslušníci v této době v Praze studovali (příslušníci balkánských slovanských národů, ruská a ukrajinská emigrace, židovští studenti ze středoevropských zemí).