Na území ČR se nachází v současnosti přes 375 židovských hřbitovů, celkový počet dochovaných náhrobků se odhaduje na 120 tis. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny 13. století (dnes uložené v muzejních depozitářích), in situ na některých hřbitovech již od poloviny 15. století. Většina dochovaných židovských hřbitovů byla založena na přelomu 17. a 18. století, nejmladší nápisy pocházejí z doby před 2. světovou válkou, několik hřbitovů dosud slouží svým účelům. Náhrobní nápisy představují nedocenitelný zdroj informací pro výzkum dějin židovského obyvatelstva v českých zemích, jakož i z hlediska uměleckohistorického. První dokumentační akce na židovských hřbitovech probíhaly již v polovině 19. století, systematicky byly však prováděny až od 30. let 20. století. Po roce 1989 se díky rozmachu informačních technologií otevřely nové možnosti dokumentace židovských hřbitovů. Vedle Židovského muzea v Praze, které se dokumentačním aktivitám věnuje již od konce 40. let minulého století, se na nich podílí řada dalších institucí (např. Muzeum Českého lesa v Tachově, Krajské muzeum Karlovského kraje) i soukromých organizací (o. s. Chewra). Jedním z nejpalčivějších problémů hebrejské epigrafiky je v současné době postupná eroze kamenných náhrobků, ať již v důsledku klimatických, vegetativních nebo vandalských zásahů za posledních 80 let. Naléhavost dokumentačního úkolu na komplexní bázi je podmíněna faktem, že této postupné destrukci podléhají židovské náhrobky právě v posledních desetiletích. Příspěvek představí dosavadní výsledky v oblasti dokumentace židovských hřbitovů v ČR a nastíní budoucí směřování hebrejského epigrafického výzkumu.