Příspěvek, který by měl být úvodním referátem panelu k environmentálním dějinám (ED), bude sumarizovat dosavadní vývoj tohoto oboru či specializace v českém a středoevropském prostředí a nastíní i perspektivy jeho možného dalšího vývoje. ED v pojetí jejich předního teoretika D. Worstera se jako relativně ucelené paradigma se do českého vědeckého prostředí dostávají na počátku 90. let 20. století prostřednictvím historického geografa L. Jelečka a až na malé výjimky zůstávaly do nedávné doby omezeny na vědecké prostředí české geografie a to zejména v rovině institucionální. Dílčí výzkumy, které bychom mohli (a v prostředí „západní“ vědy by tomu tak nepochybně bylo) označit za environmentálně-historické totiž i v rámci naší historiografie probíhaly a probíhají, pouze nejsou explicitně deklarovány jako ED. Malý zájem o samotný label ED může vycházet z mnoha zdrojů počínaje konzervativismem historické obce, prostou neznalostí podstaty ED a konče obavami z (údajného) provázání ED s ekologickým aktivismem. Vývoj posledních let však, zdá se, přináší nadějné změny. ED se s mezinárodním ohlasem a na institucionální bázi rozvíjejí v rámci studia soudobých dějin, historici se zástupci jiných oborů úspěšně komunikují v rámci Dílny ED (http://environmentalni-dejiny.org/) a hlavně a především dochází v souladu s globálním vývojem ED i u nás k pokusům o dílčí modernizaci teoretického pozadí specializace směrem k přístupům antropologickým, které (narozdíl od přístupů geografických) mohou být atraktivní zejména i pro nejmladší generaci historiků.