Československá akademie věd vznikla jako centrální instituce vědy slučující učenou společnost a síť vědeckých pracovišť a do určité míry navazovala na tradice vědeckých společností, zejména ČAVU a KČSN, což se odrazilo zejména na složení sboru členů. Měla být vrcholnou reprezentantkou československé vědy a hlavním poradcem vlády v otázkách týkajících se vědy. Příspěvek se zabývá otázkou, jak se proměňovalo její reálné postavení ve společnosti, jak byla respektována ze strany politických a hospodářských elit, nakolik se těšila jisté autonomii a jak na ní pohlížela veřejnost. Zároveň se příspěvek věnuje proměnám postavení jejích členů (řádných i členů-korespondentů), jak v samotné vědecké obci, tak v reálné společenské hierarchii v letech 1952–1968. Získané poznatky jsou pak stručně komparovány s postavením členů akademií věd v Sovětském svazu a v Německé demokratické republice. Sbor členů přitom není vnímán mechanicky jako zcela jednotná skupina, ale příspěvek vytváří i určité typologické skupiny členů (např. členové Prezidia, členové Akademie věd - ředitelé akademických pracovišť, legendy svých oborů apod.), které se od sebe výrazně odlišovaly. V závěru si příspěvek klade otázku nakolik plnila ČSAV, její pracoviště i její představitelé přisuzovanou roli úderného klínu vědeckého pokroku a nakolik naopak byla považována za zbyrokratzovanou a zkostnatělou instituci neschopnou zásadnějšího společenského přínosu.