Dějiny medicíny se svým specifickým předmětem bádání i ukotvením mezi disciplínami jsou vhodným polem, na kterém je možné přiblížit řadu obecnějších problémů dějin vědy a vzdělanosti. Podobně, jako se ve druhé polovině 20. století proměňovaly koncepty a metody dějin vědy (například směrem k šíře pojatým dějinám vědění ), proměňovaly se též přístupy a metody dějin vzdělanosti (původně převážně dějin vzdělávání, tedy zjednodušeně školství, a šíření znalostí; nověji též například dějiny akademických profesí nebo role vzdělanců ve společnosti ). Právě dějiny medicíny v širším vymezení (dějiny medicíny jako vědy i umění léčit, tedy lékařské praxe vykonávané příslušníky specializovaných profesí, prošlých procesem náročného vzdělávání) mi umožní postihnout jak posuny v pojímání této disciplíny v evropském kontextu, tak její současný stav v Česku. Mé zamyšlení bude orientováno interdisciplinárně, jak v užší rovině (dějiny vědy a vědění versus dějiny vzdělanosti), tak v širší rovině (dějiny medicíny mezi společenskými a biomedicínskými vědami). Časově bude můj záběr zaostřen na 18. až 20. století. Základní literatura: L. Storchová a kol., Koncepty a dějiny, Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014, s. 269-280. P. Svobodný – J. Havránek (ed.), Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století, Praha 1996. C. Charle, Intelektuálové v Evropě 19. století, Praha 2004. W. U. Eckart – R. Jütte, Medizingeschichte. Eine Einführung, Köln – Weimar – Wien 2007.