Analýza sociálních sítí patří k mladým a rychle se rozvíjejícím disciplínám, přičemž vedle sociologie, antropologie či ekonomie se postupně prosazuje také v historii. Její nepopiratelnou devízou je, že lidské vztahy (i v minulosti), z podstaty dynamické a propletené, umožňuje modelovat takovým způsobem, že vyplouvají na povrch struktury a souvislosti, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty. V navrhovaném příspěvku se autorka zamyslí nad možnostmi a potenciálem tohoto přístupu pro zkoumání domácích mocenských elit středověkých měst, a to konkrétně na příkladu sňatkové politiky členů brněnské městské rady ve středověku. Inspirací jsou v tomto ohledu podobně laděné výzkumy z jiných evropských měst. Východiskem pro tvorbu sociogramů jsou životopisná data, se kterými při výzkumu brněnských městských rad pracoval již Jaroslav Mezník, a které se staly základem pro jeho rekonstrukce vývoje situace na úrovni městské politické reprezentace. Nabízí se otázka, do jaké míry strukturování těchto údajů pomocí analýzy sociálních sítí posouvá naše znalosti za hranici, které bylo dosaženou analýzou prosopografickou.